Budování Československé republiky




Dne 21. prosince roku 1918 se Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident samostatné Československé republiky, triumfálně vrátil do Prahy. Při své cestě vlakem po republice udělal mnoho zastávek a všude ho lidé euforicky vítali. Den po svém příjezdu předstoupil před Národní shromáždění a svůj proslov zahájil proslulým citátem z Kšaftu Komenského: 'Vláda věcí Tvých k Tobě zase se obrátí, ó lide český'. Před sebou měl nelehký úkol, z trosek staré monarchie vybudovat prosperující stát. To znamenalo sestavit ústavu, vybudovat nové instituce a obsadit je novými lidmi. Sestavením prezidentské kanceláře pověřil dr. Přemysla Šámala a na jiné významné posty respektujíce ústavu dosadil své blízké spolupracovníky. Edvard Beneš měl výborné předpoklady pro post ministra zahraničí. V květnu 1919 tragicky zemřel Štefánik a otázka jeho začlenění do nové politiky tak nebyla zodpovězena. Masaryk si začal uvědomovat, že 'jeho nová země' není národnostně a jazykově jednotná. Vedle sebe žili Češi, Slováci, Podkarpatští Rusínové, ale i Němci, Poláci a Maďaři. Tehdejší podmínky byly i tak pro vznik a rozvoj státu velmi příznivé, Německo bylo poraženo, Rusko rozvráceno bolševickou revolucí a Rakousko rozbito. Nejbližším spojencem se stala Francie, která pomohla Československu vybudovat novou vyspělou armádu. Tehdy Maurice Pellé, francouzský náčelník hlavního štábu, který řídil obnovu naší armády, pronesl: 'Tento stát neubrání žádná armáda, ale ministr zahraničí'. Tím charakterizoval strategicky nevýhodný tvar naší země, která se jako dlouhá nudle táhla od Německa až na Rusku postupně podléhající východ. Masaryk měl s budováním republiky tolik práce, že musel pracovat kolikrát i přes noc. O to těžší pro něj byla ztráta jeho milované manželky Charlott Garrigue. Ta zemřela dne 13. srpna 1923. Tato událost Masarykovi společně s jeho starostmi postupně zapříčinila nespavost, které se do konce svého života už nezbavil. Ale rok 1923 se také stak triumfálním vyvrcholením jeho snahy. V říjnu tohoto roku se vydal na zahraniční cesty po Evropě (Francie, Belgie, Velká Británie) a všude byl přijat s opravdovou úctou jako špičkový politik, skvělý člověk a prezident nejspořádanějšího státu střední Evropy. A opravdu tomu tak bylo. Československá republika měla silnou měnu, vyrovnané prosperující hospodářství a patřila mezi prvních 20 nejvyspělejších států světa. Ale i v této skvělé době největšího rozkvětu se našli lidé, kteří byli proti. Například mocichtivé a nenažrané komunistické bestie, které hlásali svá rádoby lid oslovující hesla typu: 'Ne Masaryk, ale Lenin'. I přes tyto pokusy byl Masaryk opětovně zvolen i v letech 1920 a 1927. Roku 1934 kandidoval naposledy a jeho protikandidátem byl komunisty dosazený Gottwald. Masaryk naštěstí volby opět vyhrál, ale jeho zdravotní stav ho přinutil v prosinci příštího roku abdikovat. Jedním z důvodů abdikace bylo i jeho nepochopení něčeho tak zvráceného, jako byly nastupující totalitní diktatury v Evropě.